Rostlinná pletiva 1.
VNITŘNÍ STAVBA TĚLA ROSTLIN
STAVBA A FUNKCE ROSTLINNÝCH ORGANIZMU
ROSTLINNÁ PLETIVA
Buňka – základní stavební funkční jednotka těl nižších i vyšších rostlin
U jednobuněčných organismů vykonává buňka všechny funkce. U nižších mnohobuněčných rostlin (jednoduchá stavba těl) dochází k mírné diferenciaci( rozlišení) buněk. U vyšších mnohobuněčných dochází ke specializaci buněk k určitým funkcím a tudíž k jejich velké diferenciaci. Buňky stejného tvaru a stejné funkce nazýváme pletiva ( u živočichů tkáně). Různá pletiva tvoří rostlinné orgány : kořen, stonek, list (květ, plod). Základní rozdělení pletiv je
a) podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor
b) podle stupně vývoje ( fyziologického věku)
-
dle tloušťky buněčné stěny
-
parenchym –tenkostěnné buňky s četnými mezibuněčnými prostorami (intercelulárami)
-
prosenchym – protažené buňky se šikmými příčnými přihrádkami bez intercelulár, starší bývají tlustostěnné, často v cévních svazcích
-
kolenchym – buňky nápadně ztloustlé v rozích bez intercelulár,zpevňují např.řapík u listu , stonek hluchavky…
-
sklerenchym – velmi ztloustlé buněk. Stěny bez intercelulár, buňky spojené plazmodezmy, později odumírají, plní funkci mechanické opory – např. ořech..
-
dle stupně vývoje
-
dělivá pletiva – meristémy – drobné parenchymatické buňky s velkými jádry a trvalou schopností dělení, umožňující růst rostliny(nejvíce ve vrcholových částech kořene a stonku)
vrcholový meristém-později se z něho diferencují buňky trvalých pletiv(pokožka,cévní svazky…)
druhotná dělivá pletiva –některé buňky trvalých pletiv mají schopnost se znovu dělit : kambium – druhotné tloustnutí stonku(produkuje druhotné lýko a druhotné dřevo),felogen –produkuje korek-sekundární krycí pletiva-druhotnou kůru a kalus-hojivé pletivo
utajený meristém=latentní – zůstává mezi buňkami trvalých pletiv, při poškození např. stromu růst nových větví apod.
-
pletiva trvalá – tvoří je diferencované buňky,jež se nedělí, jsou přizpůsobeny určitým funkcím a tvoří soustavy:
Krycí pletiva
Epidermis – pokožka nadzemních orgánů, jedna vrstva plochých natěsnaných buněk bez chlorofylu, vnější strany ztloustlé, někdy kryty vrstvou kutikuly a vosku, jež jsou nepropustné pro vodu a plyny,chrání před vysycháním.Pokožka kořene rhizodermis vždy bez kutikuly a vosku, protože přijímá půdní roztok.
trichomy –vyrůstají z pokožkových buněk, jedno nebo vícebuněčné,ochranná funkce : krycí – např.proti přehřátí, „sametový nebo chlupatý“ vzhled –maceška, divizna,růže…
žláznaté –vyměšování éterických olejů a silic(máta…)
žahavé –obsahují dráždivé látky (kopřiva..)
ostny –často u druhotně tloustnoucích dřevin –růže,angrešt…lze odloupnout
korek –nahrazuje pokožku, druhotné krycí pletivo, odumřelé buňky vyplněné vzduchem, vynikající tepelná a mechanická ochrana,rovněž chrání před bakteriemi a houbami, omezuje vypařování a výměnu plynů. Produkuje jej felogén,který se zakládá pod pokožkou. Dovnitř produkuje Jednovrstevnou zelenou kůru a vně vrstvu korku.
borka – nepřesně kůra (např. borovice,dub..), většina dřevin zakládá pod prvním felogene další vrstvy